V pátek 20.9.2024 jsme se s chlapci sešli v proslavené jihočeské obci Hoštice u Volyně ( Troškovi komedie Slunce seno…..) na podzimním klubovém výletě, který pořádal jeden z našich nováčků Milan Machník. Do místní restaurace „U Miluny“ jsme se začali sjíždět v pátečních odpoledních hodinách. Někteří po ose ( nejdále to měl Ládík Holinka s Álou a to 70km, ale i 45 km nejstaršího člena klubu Ivana Sakala je obdivuhodných ) a někteří se svými stroji na vlecích a nebo v dodávkách ( nejdále to měl Jarek Kejduš z Brna 280km). Po ubytování v chatkách, kterých jsme se docela báli, na první pohled ale vypadali pěkně a čistě. Večer jsme se ale zděsili, když jsme ulehli na rozvrzané palandy s výkyvem +- 30 cm, takže jsem si připadal jak na lodi na MAN a zvuky mě připomínaly chaloupku na muří nožce z Mrazíka. Naše drahé polovičky toto neskously a pro příště tento způsob spaní rezolutně odmítly. Po příchodu do hospody, kýčovitě vyzdobené podle Troškových komedií jsme se seznámili s místní číšnicí a byl to pro většinu šok jak takovýto člověk může obsluhovat 25 lidí. Nejenže byla překvapená , že chceme najíst a za pochodu ohřívala jídla a zásobovala nás pitím, ale její prostoduchost byla nekonečná. Nakonec to dopadlo tak, že pomáhal kdo měl ruce a nohy!! To nás nemohlo odradit od dobré nálady a zábava probíhala až do desáté hodiny , kdy nás paní vrchní vykázala do zimy na terasu s tím že se chce jít vyspat.
Ráno za nádherného slunečného počasí jsme počkali na zbytek party, vyřešili některé problémy, když si třeba Míra Vozňák alias Sedící býk zapomněl přilbu a sehnat na jeho dýničku nějakou byl docela problém. Vše se nakonec vyřešilo a vyrazili jsme na trasu. Po cestě jsme se vyfotili v obci Jiřetice u nádherného domku se štítem od stavitele Bursy ( zde nám ale překvapivě odpadl Tomáš na Princi s prasklou nádrží ), projeli okolo zříceniny hradu Helfenburg, natankovali benzín v Bavorově a dorazili do místa oběda v Cehnicích. Cesta kterou jsme jeli byla snad nejhezčí, jakou jsme kdy jeli. Nádhernými úzkými cestičkami s kvalitním asfaltem jsme se motali až k Písku a potom přes Kestřany do Cehnic. Za slunečného počasí prostě paráda. Po obědové pauze jsme se vydali do Strakonic, na plánovanou návštěvu nově otevřeného Depa motocyklů ČZ otce a syna Brožových. Po prohlídce krásné výstavy historie výroby motocyklů ČZ jsme popojeli jen asi jeden kilometr do obce Radošovice, kde byla obecní pouť a Strakonický veterán klub zde vystavoval své stroje. My jsme zde vyřadili své Indoše a pohled na ně byl nádhern. Myslím si , že se to účastníkům poutě moc líbilo. Já osobně, jako bývalý člen strakonického klubu jsem zde potkal spousta známých a rád jsem s nimi pokecal. Po půlhodince jsme se přesunuli na základnu do Hoštic, dali kávu a jiné tekutiny, někteří naložili stroje do přepravních prostředků, zbytek po ose a vyrazili k svým domovům.
Do nádherné akce zapadlo i krásné počasí. Sešlo se nám 17 rudých ocelových ořů ( a tři Jawky abych na ně nezapomněl) a až na tři omluvené členy to bylo vše co je v klubu v dispozici.
Takže za všechny účastníky děkuji Milanovi Machníků za krásně uspořádanou akci a na jaře se sejdeme v okolí Klatov ( konkrétně Myslovice u Blatné 16.května 2025), když klubový výlet pořádá další nováček Jirka Brabec. Už nyní se já osobně moc těším.
HOWGH
Seřízlým orlím brkem sepsal Náča Zdeněk