Na pozvání našich slovenských přátel Ivy Murárikové a Martina Kuníka, které jsme poznali na loňských Trnavských 100 km, jsme se s Mírou Vozňákem a našimi rudými oři vydali do městečka Palárikovo u Nových Zámků. V pátek jsme u Míry ve Lhotě připřáhli můj přívěs s Indošem za Mírovu mulu a vyrazili přes Vídeň na Slovensko. Cesta příjemně uběhla a kolem páté jsme byli na místě. Samozřejmě jsme se hladoví vydali místo do Wellness, do místní restaurace, kde jsme se seznámili s ostatními účastníky akce. Potom jsme ještě pokračovali na pokoji a tak mě z dobrého vína, a Míru z borovičky ráno trošku bolela hlava. Po snídani jsme motocykly po ose přepravili k místnímu zámečku, kde probíhal dopolední program. Po přivítání místní starostkou, prohlídce zámečku a ochutnávce frgáčů jsme kolem jedenácté vyrazili konečně na trasu. Jak pod člověkem bručí motor, tak tak to je paráda ( já na prohlídky zámků moc nejsem a odborný komentář o tom jak místní šlechta za den dokázala ve čtyřech lidech povraždit 6000 bažantů, které pak odváželi malými vláčky na místní nádraží, je mi docela proti srsti. Každý je ale ujetý nějak jinak. ). Na trase jsme navštívili sbírku nákladních aut, další zámeček s výborným obědem, letiště ( s osvěžujícími nanuky a výborným perníčkem) a na místním hřišti ochutnávku soutěže ve vaření gulášů. Vše proběhlo v pohodě a za velkého zájmu místních obyvatel a musím zdůraznit a pochválit pořadatele, že mimo ubytování bylo vše zadarmo a to se cení. Pak proběhla ještě závěrečná společná fotografie a jeli jsme nakládat motorky na nedělní cestu. K večeru jsme dostali pozvání do místního Wellness a pěkně jsme si to užili. Setkání vyvrcholilo v místní restauraci při večeři, kde nám poděkovala starostka za účast a byly předány upomínkové předměty. Při večerní volné zábavě a v průběhu celého dne jsme oba získali spoustu nových přátel a o to se vlastně hlavně jednalo. Takže možná za rok na viděnou Slovensko.
HOWGH
Fotky možno shlédnout v sekci Akce
Zaznamenal Náča